Krkavčí Skála

Krkavčí skála je horské městečko bičované větry. Své jméno dostalo díky erbu Královského rodu. Ten obsahuje krkavce, který údajně chrání celý rod. Krkavčí skála díky své poloze jakoby shlíží ze skály na království, a připomíná tak tohoto bájného krkavce. Rozkládá se na dvou terasách a v jejich blízkém okolí. Pod terasami jsou pole, kde se pěstuje obilí, a chová se několik kusů dobytka. Obylí se pak mele ve větrných mlýnech, které stojí na první terase. Dominantou je malý hrad, ve kterém žije vždy aktuální správce oblasti, společně s několika vojáky a služebnictvem. Domy jsou tu hezky upravené roubenky s doškovými střechami. Výjimku tvoří hrad, a dva panské domy, které jsou vy stavěny z kamene, a Regmarova svatyně, která jako by byla vytesána z jednoho kusu kamene.

Poblíž města se vine cesta, spojující Podhoří a Záhoří. Proto tudy často táhnou obchodníci a jiní cestovatelé, kteří se ve městě rádi zastaví na poslední pohodlné přespání v teple, než vyrazí na cestu podél chladných hor.

Zajímavá místa

Hostinec U sedláka

Menší hostinec, určený spíše místním. Odpoledne zde obědvají dělníci pracující na poli, a po večerech zde zní hlučný zpěv a smích. Lidé jsou zde často špinaví a zapáchají potem po celodenní práci. Mimo čas oběda je hostinec přes den poměrně prázdný, a nachází se zde pouze 1k4 hostů. Ubytování zde standardně nenabízejí, ale pokud by hráči naléhali, tak je můžou ubytovat v jednom volném pokoji pro dělníky.

Hostinec U skalní růže

Tento hostinec je určen spíše pro projíždějící obchodníky, kteří se zde ubytují, a pro kultivovanější obyvatele. Lidé jsou zde obvykle omytí, a místo zpěvu zde tiše hraje některý hudebník.

Regmarova svatině

Svatini postavili trpaslíci, a zasvětili ji Regmarovi (viz. Historie stvoření). Trpaslíci nejsou příliš pobožní. V odlehlých končinách se ale často cítí odtrženi od svých kořenů, a tak zavítají do této svatyně, která je v podstatě jakousi dílnou. Zde uctívají svého boha tím, že tesají sochy a kovají jakékoli předměty, jaké je jen napadne. Ne však za účelem zisku, ale z lásky k řemeslu. Výrobky pak nechávají církvi, která s nimi naloží dle svého uvážení.

Saiporova svatině

Sem chodí cestující obchodníci prosit, aby je Saipor ochraňoval na jejich cestě. Zapalují zde svíce, a v modlitbách mu sdělují, kudy, kam a proč cestují.

Torgundův hrad

Žije zde vojenská posádka hradu a část služebnictva. Aktuální správce oblasti si pak s sebou přivede i část svého vlastního služebnictva. V přední části hradu jsou stáje a ubytovna většiny vojáků. V samotné budově pak jsou ubytovaní někteří sluhové a Panská rodina. Několik sloužících, které Pán nepotřebuje mít přímo po ruce, bydlí také mimo hrad ve vlastních domech.

Hraničářská chata

Krkavčí skálou několikrát do měsíce projdou také hraničáři, kteří obcházejí odlehlá místa království, a kontrolují je. Ti zde mají chatu, kde si mohou odpočinout, a provést údržbu svého vybavení.

Místní rodiny

Dráteníkovi

Rodina spravující polnosti, a vlastnící hostinec U sedláka. Od věčné dřiny jsou hubení a šlachovití. Vlastní dva voly a několik prasat. Ty chovají ve chlívech, které jsou součástí domů. Výrazné postavy této rodiny jsou:

Valten „Pípa“ Dráteník – Je hostinský v hostinci U sedláka. Přes den pomáhá se zásobováním a s přípravou jídel. Večer pak čepuje pivo. Nestojí celou dobu u výčepu, ale baví se také s hosty a kouří z dýmky.

Melten Dráteník – Již starší chlap, dohlížející na práci na poli. Plánuje, co se bude dělat, najímá pomocné dělníky a stará se o nářadí.

Valčíkovi

Ve větší z jejich budov žijí pohromadě jedna starší a dvě mladší generace. V menší budově ubytovávají pomocné pracanty.

Madratové

Trpaslíci pocházející z Duramonu. Spravují mechanismy v mlýnech, a pečují o složitější nástroje pro obdělávání polí. Především se jedná o nástroje tažené voly. Hlavou rodiny je Darny Madrat. Muž ve středních letech, který je cizím lidem přístupný, a je fascinován vším, co v jeho domovině pod horou není, ať už jde o výhled, dřevěné domy nebo cestovní ruch. Rád potkává nové lidi a učí se čemukoli novému.

Hraničáři

Vuntan Melech je hraničářem již od útlého věku. Zcela si zvykl na tento způsob života. Proto nevyhledává lidi, ani když přijde z mnohadenního putování. Často je viděn, jak mluví jakoby pro sebe. Když ho na to někdo upozorní, tak tvrdí, že mluví s kočkou, vlaštovkou, nebo jiným zvířetem. Většina obyvatel Krkavčí skály předpokládá, že mu přeskočilo.

Dřevníkovi

Bratři Janon a Majel Dřevníkovi v dětství osiřeli. Jsou zvyklí starat se jeden o druhého. Oba dnes slouží na hradě jako stálé služebnictvo. Janon pracuje v kuchyni, a Majel obstarává dříví do kamen a kotlů.

Hromovi

Jsou početnou rodinou několika generací, které se tísní ve dvou domech. Mnozí Hromovi slouží na hradě jako stálé služebnictvo, a někteří slouží jako osobní služebnictvo rodin Malteranů a Aramidů. Ti naštěstí spí u svých pánů. Jinak by se do domů ani nevešli.

Kůsovi

Vlastníci Hostince U skalní růže. Hostinský je Alen Kůsa. Postarší hubený muž, který se snaží vystupovat na úrovni. Ke každému hostu, který nepřijde v otrhaných hadrech, přistupuje tak, že by to mohl být zámožný obchodník, nebo nějaký šlechtic. Majen Kůsová je místní kuchařkou, a vaří poměrně dobře. V lokále pomáhají obsluhovat starší dcery.

Točkovi

Většina z nich pracuje na polích, nebo v mlýnech. V silu uschovávají zásoby do sípek, ze kterých pak místní správce platí daně, a rozhoduje o přídělech v časech nouze.

Rod Aramidů

Jedná se o šlechtický rod s podprůměrným bohatstvím, ale s velmi dobrou pověstí. Jejich předkové byli rytíři, a až poslední dvě generace byly povýšeny do Panského stavu. Snaží se sice zbohatnout a získat vliv, ale stále si zachovávají svou hrdost, a ctí rytířské ideály svých předků. V domě se nachází 5 vojáků, a 10 sloužících. Po tragické smrti je hlavou rodu poměrně mladý Pán Belirin Aramid.

Rod Malteranů

Šlechtický rod s průměrným bohatstvím, a nadprůměrnou ctižádostí. Tento rod je v Panském stavu již mnoho generací, a oproti rodu Aramidů se cítí nadřazeně. Hlavou rodu je padesátiletý Pán Salmer Malteran. Rád by se stal správcem Krkavčí skály, a pak si dál razil cestu k větším oblastem. Peníze a moc jsou pro něj vším. V domě se nachází 9 vojáků, a 15 sloužících.

Letovi

Jedná se o rodinu lovců, a řezníků. Někteří pracují na hradě, jako stálé služebnictvo. Ženy pak zdělávají kůže, nebo vaří.

Kopálovi

Rodina dřevorubců a tesařů. Zatím co muži kácí stromy a opracovávají kulatiny, ženy vyřezávají.

Sarenovi

Muži mají snědou pleť, černé vlasy, a exotické rysy. Na první pohled je poznat, že pocházejí z Yarenu. Jejich rodiče sem byli dovezeni jako otroci, a později dostali svobodu. Partnery si ale nacházejí zde. Proto jsou jejich ženy místní. V jednom ze svých domů mají kovárnu pro více osob, kde pracují.

Savena Sarenová je stařena, kterou sem přivlekli ještě jako otrokyni. Ta žije ve věštírně, kam za ní jezdí šlechtici z celého království, aby jim vyjevila budoucnost. Má skutečný dar, vidět věci, které pro danou osobu mají být spatřeny. To znamená, že nedokáže vidět něco, co by tak samo sebe změnilo. Například když by někomu předpověděla, že zítra na lovu zemře, tak by ta osoba na lov nešla, a věc by se nestala. Taková věc by jí byla skryta.

Lánovi

Rodina bez zjevných ambicí. Jsou nenápadní, a tiší. Většina z nich pracuje jako stálé služebnictvo na hradě, kde se starají o úklid. Zbylí pracují na poli.

Čepíkovi

Rodina gnómského obchodníka Kornata Čepíka, který jezdí do Podhoří i do Záhoří spolu se svým dospělým synem Ralantym Čepíkem. Zásoby v domě hlídá jeho žena Tantala spolu s dětmi a psy.

Peltatovi

Gnómové, kteří projevili talent v práci s kůží, a to především při výrobě bot. Obvykle nabručení a soustředění na práci. Pro jejich boty si jezdí i někteří šlechtici z Podhoří.

Dříkotovi

Gnómská rodina místního alchymisty a kořenáře. Vydělává si sběrem kořínků a bylin, které pak suší a drtí a prodává je jako koření pro různé účely. Jeho vášní je ale alchymie, spočívající v práci právě s těmito rostlinami. Věnuje se tak především mastím a lektvarům.

Řapíkovi

Gnómská rodina místních léčitelů. Všechny šlechtické rody žijící v Krkavčí Skále mají ve svém domě alespoň jednoho léčitele z rodiny Řapíků.