54. sezení

Sezení se odehrálo dne 29.9.2023 venku na Kavčinách a trvalo asi 6 hodin.

Družina sledovala stopy až na rozlehlý palouk se čtyřmi domky a jedním větším sídlem. V domcích nalezli žít starou ženu, která tvrdila, že její muž je v lese na dříví. Hráčům vysvětlila, že všichni místní již pomřeli, nebo toto místo opustili. Vlkodlaci zde žádní nežijí a do zámečku na kopečku nechodí. Postarala se o dobrodrtuhy a ubytovala je. Hráči prošli ostatní domy a ve všech nalezli sklepení s průchodem směrem ke středu osady. Když chtěli vlézt donitř, slyšeli hlasy a pohyb. Nakonec tam šli a nalezli vydlabanou místost někde v centru propojující chodby, ale nikdo uvnitř nebyl. V noci pak zaslechli řev ze zámečku. Vběhli dovnitř a v jedné místnosti uslyšeli řev. Eadilf vběhl do místnosti, ve které uviděl staršího muže jak si násilím bere mladou ženu. Následně po místnosti začaly lítat neupevněné předměty a zraňovali Eadilfa. Poté se jim v hlavním sále zjevil přízrak ženy. Družina opustila dům oknem a utekla. V následujících dnech se toto opakovalo, kdy v pokojích byly různé výjevy. Přízrak ženy druhý den porazili, ale další noc se zjevil znovu. V podzemních tunelechnalezli přízraky dřívějších obyvatel tohoto místa, kteří se zde schovávají před přízrakem ženy. Družina během několika dní zjistila, že kdysi se místní dívky zmocnil šlechtic žijící v zámečku. Ta za ním začala pravidelně docházet a začala si užívat výhody, které jí tento vztah začal vynášet. Místní ji za to však odsoudili a vyhnali z vesnice. Ta se tedy zabydlela v nedaleké chatrči v lesích. Tam se zahořklá věnovala magii a bylinkám. Jednoho dne objevila "šeptající puklinu", kde odvyprávěla svůj příběh a postěžovala si, že jí nikdo nerozumí. Bytost mluvící z pukliny ze země jí obdařila mocí, která pak zabila všechny obyvatele vesnice i samotnou dívku. Družina tedy vyrazila na místo, kde se nachází šeptající puklina. Tam se jich hlas dotázal na celý příběh. Když odvyprávěli, co se zde odehrálo, bylo jim řečeno, že přízrak ženy již mohou konečně zničit. Po jejím zničení byly osvobozeny i duše místních obyvatel. Staříkům družina darovala 500 zl. a poslala je portálem do Říčkovy poruby. Po menším odpočinku dobrodruzi vyrazili dál na jih.

Cestou si všimli stop kočáru s pěším doprovodem. Poté nalezli místo, kde zjevně došlo k přepadení. Vůz sjel z cesty, vozka utekl na druhou stranu a strážní byli pobiti. Družina se tedy rozhodla sledovat stopy kočáru.