17. sezení

Sezení se odehrálo 8.2.2021 a trvalo asi 4,5 hodin.

Družina již byla rozhodnuta vyrazit do Haldarovy hlubiny. V noci drželi hlídky a často slyšeli, jak něco běží po okolních kopcích nebo viděli obrysy letících příšer proti obloze. Všichni tito tvorové směřovali zhruba k jihu. Družina byla celou noc schovaná a připravená k boji. Spát se odvážili až k ránu, kdy pohyb v okolí ustal. Po poledni pak pokračovali dál do hor proti proudu Zlatavy. Každou noc byly tvorové směřující na jih častější. Třetí den si všimli, že v dálce několika kilometrů za nimi jdou nějaké osoby. Ukryli se a počkali si na ně. Byli to uctívači Trpitele. Čtyři uchazeči vedení Alenem Kůsou z Krkavčí skály.

Vyrazili za nimi zahalení kouzlem Ticho. Anton vytřelil z luku, jakmile měl nepřátele na dostřel a začal boj. Eadilf a Feren byli uspáni trpitelovou mocí a Revit maskoval útěk, aby se mohl schovat za skalky. Anton útočil a zároveň ustupoval. Revit nakonec střelil do batohu, který nesl jeden z adeptů. Tam byla ukryta trpitelova modla (nádoba s bijícím kozlím srdcem). Po dalších útocích byla modla zničena a trpitelova mocopadla. Uctívači byli poraženi a družina pokračovala dál na sever.

Poslední noc na cestě je přepadl létající humanoid s děsivým zjevem. Zdálo se, že musí pocházet z jiného světa. Po jeho poražení následoval ještě střet s humanoidem, který připomínal ještěrku. Ten se připlížil po skále a škrábnul Antona do tváře. Řekl mu, že je otrávený, a že zemře, pokud ho nenakrmí. Nakonec mu darovali svého koně k snědku, aby jim vytvořil protijed.

V okolí vstupu do Haldarovy hlubiny kroužil pták Noh. Ten si po jednom náletu odnesl druhého koně, kterého družina měla.

V odpoledních hodinách konečně dorazili k vstupní bráně. Nad bránou si přečetli nápis "Ty kdož vstoupíš, věz, že je zde ochránce. Neboj se, je malej". Dle stop před bránou bylo jasné, že stvůry, které se venku pohybují, vyběhly odsud.

V síních Starého dolu nalezli Kovového býka (gorgon), který se postavil a útočil na ty, kteří se pokusili dostat za něj, nebo do postranních místností. Když se ale někdo postavil přímo před něj, tak jen sklopil hlavu. Na okolních zdech byly fresky znázorňující čtyři obrazy. Na prvním si dva trpaslíci potřásali ruce. Na druhém trpaslík odváděl kovového býka za řetěz. Na třetím je brána Haldarovy hlubiny, ve které leží býk. Na čtvrtém má býk skloněnou hlavu a trpaslík ho hladí. Dobrodruzi zkoušeli všechno možné, ale nedařilo se jim, aby je býk vpustil dovnitř. Nakonec se venku rozhodli přespat a ráno se zase vrátili do hlubiny. Nakonec býka pohladili na hlavě a řekli "malej" v trpasličí řeči. Ten složil nohy pod sebe a lehl si. Konečně mohla družina pokračovat. Po krátkém bloudění v dolu přešla přes most, který vedl přes velikou puklinu až k místu, kde chodbu narušila vyžraná jeskyně s tvory připomínající obří brouky.